Velký pátek v Praze

12. června 2012 v 11:58 |  Info
Slibovaný report
Varování - trochu se mi to vymklo z ruky :-D


V pátek odpoledne nastal konečně den D, a s ním i očekávaný a dlouho avizovaný sraz bloggerů, pisálků a knihomolů. V předvečer napsala Terezka Temnářka Matoušková článek chystání se na besedu, který sice nevystihoval všechny mé pocity, ale rozhodně obsahoval ty podstatné. - Už několikátý den mi bylo značně nevolno. (Nervozita zkrátka dělá své, aneb zadělávám si na žaludeční vředy :-D)

Ráno v 6, jsem vystřelila do sedu s vytřeštěnýma očima a utkvělou představou, že je 9 a chudinka Temnářka, se kterou jsem v tu dobu měla sraz na Florenci, se teď bezradně rozhlíží po autobusovém nádraží. Zjistit, že mobil držím vzhůru nohama, mi z nějakého důvodu trvalo nepříjemně dlouho.
V podobném duchu se neslo celé ráno - odvést Vojtu do školky, "Kde je nějaké ramínko?!", nanosit věci do auta, "Kde jsou sakra ty mušle?!", knížky!... V autě jsem pak ještě několikrát zastavila, abych zkontrolovala, jestli mám peněženku, za dalších sto metrů mobil... (řidiči jedoucí za mnou, ze mě museli mít neskutečnou radost.) Takže, než jsem se dostala na dálnici směr Praha, klepala jsem se jak předražený pes.
Na autobusové nádraží Florenc jsem dorazila asi jen o pět minut později, (což je na mě poměrně slušný výkon) a jala jsem se hledat Terezku. Naštěstí ona i její přítel Jakub, jsou poměrně barevně výrazní, takže zahlednout v dáli dvě temné postavy mi netrvalo nijak dlouho. Překvapilo mě, jak Terezka i přes svou přezdívku a zevnějšek působí hrozně křehce.
Měli jsme za úkol, dopravit se na Malostranskou, kde jsme měli sraz s Terezou Janišovou a Bárou Jiříčkovou, a odkud jsme měly vyrazit na focení, které Terka Janišová vymyslela a zorganizovala. (Každá jsme měly představovat jeden ze čtyř přírodních živlů.)
Vlezli do metra a okamžitě jsme se s Terkou zakecaly, takže se nám podařilo přejet Muzeum.
Temnářka: "Myslela jsem, že víš, kam jedeme?"

: "Ale jo, jasně, že vím" Hm - vůbec teď nevypadám, jako debil...

Na místo určení jsme nakonec dorazili s půlhodinovým předstihem a mohli si v klidu dojít pro něco menšího k snědku. (Kdybych bývala tušila, že ty dvě koblihy budou následujících 20 hodin, to jediné, co pozřu...)
Když dorazily i zbylé dvě slečny a proběhlo hromadné představování, musela jsem si odskočit na veřejné WC převléknout, protože jsem byla jediná v civilu. Přeci nepojedu MHD převlečená za živel... Typickej pražák, no...
Po příchodu fotografa (David Špidlen) jsme se rozdělili na dvě skupinky a vyrazili směr Petřín. Vtírla jsem se Davidovi do auta, s myšlenkou, že se té MHD přeci jen nakonec vyhnu, ale když jsme společně s Bárou a její sestrou pomáhaly Davidovi s věcmi a šlapaly ten kopec nahoru, najednou se mi ta tramvaj zas tak zlá nezdála. Pod zastávkou lanovky, jsme všechny tři svorně prohlásily, že už se nehneme ani o metr a David prohlásil, že jestli nás Terka Janišová pošle zpátky dolů, bude ji před sebou kutálet. (Já jsem si svoje plány na její úkladnou vraždu nechala pro sebe.)
Naštěstí k ničemu takovému nedošlo. Když se naše dvě skupinky opět spojily v jednu a našlo se i příhodné místo, mohlo se jít na samotné focení. David byl stejně jako holky moc milý, takže celá akce probíhala ve velmi příjemné atmosféře a dokonce se nakonec umoudřilo i počasí. Naše hra na modelky zaujala i několik návštěvníků parku, kteří se zastavovali a se zájmem naše snažení pozorovali.
Sama za sebe musím říct, že jsem na výsledné fotografie neskutečně zvědavá, protože už jen z toho, co jsem měla možnost vidět v Davidově foťáku, jsem byla víc než nadšená. Barča, která představovala element vzduchu, vypadala na některých záběrech jako antická bohyně a celkově tam s těmi světelnými efekty působila velmi magicky.
Byla to moje úplně první a rozhodně zajímavá zkušenost, a ráda si ji někdy zopakuji, pokud mi to bude nabídnuto.
Bohužel se nám akce hrozně protáhla, takže jsem musela holky ponechat na Petříně svému osudu a vydat se do HooDoo, kde se měla konat beseda, abych se ujistila, že je na místě vše připravené a případně doladit detaily. Do klubu jsem přijela téměř o hodinu a půl později, než bylo původně v plánu a ke svému zděšení zjistila, že není hotové skoro nic. (Protože se čekalo na nás a my jsme tam už dávno měly být.) Nervozita, na kterou jsem během focení úplně zapomněla, byla zpět, a když se během mého zmateného pobíhání a nošení věcí otevřely dveře, a v nich se objevila Paccia Domna se sestrou, začínala jsem už opravdu panikařit. Holky se ale ve vteřině projevily jako pravé kavalírky (možná za to mohl můj lehce šílený výraz v obličeji), vytrhly mi židli, kterou jsem právě nesla, a začaly mi pomáhat. Na vteřinu jsem si oddechla, ale pohled na hodinky mě rychle vrátil do reality. - Skoro třičtvrtě na čtyři, dovnitř přicházelo čím dál víc lidiček a mé tři drahé zbývající elementy stále nezvěstné...

Naštěstí se nakonec všichni našly a s "mírným" zpožděním mohl začít hlavní program, který moderoval Pepa Hervert. Beseda probíhala formou otázek, které na nás čtyři Pepa chrlil a celé to bylo k mé úlevě velmi milé a příjemné. Temnářka přečetla kousek z připravovaných Vílích kruhů, a si po hodině mi ještě kmotřičky Paccia Domna a Temnářka polily knížku šampaňským (nikoli omylem, ale zcela úmyslně a s mým svolením) a definitivně tak poslaly Gjorky žít si svůj knižní život. Oběma kmotřičkám mockrát děkuji :-)
Poté mohl začít neoficiální program, na který jsem já osobně těšila asi nejvíc. Pár lidiček se nám ale rozuteklo poměrně brzy, a mě mrzí, že jsem se s nimi nestihla pořádně ani pozdravit. Navíc ti, kteří se nerozutekli, měli pro mě většinou naprosto neznáme obličeje a neměli žádné cedulky s blogovými přezdívkami. Takže když ke mně přišla usměvavá blonďatá holčina a podávala mi jakýsi balíček, zareagovala jsem samozřejmě naprosto trollovsky - "Eh, já se omlouvám, ale vůbec netuším, kdo jsi..."
Ze slečny se nakonec vyklubala Abigail a z balíčku roztomilý kaktus, za který ještě jednou děkuji :-)
Po lehce chaotickém začátku jsme se ale všichni zdárně poznali, a já si tak konečně mohla osobně popovídat s Yanny, Nel-ly, Barčou, Terez Peškovou, Abigail, Pac a její sestřičkou Alčou, a se spoustou dalších. Celé to bylo velmi pozitivně naladěné a moc příjemné, a ze zásob předané energie budu žít nejspíš ještě měsíc :-)
Děkuji Temnářce, Barče a Terce za organizaci, Davidovi, za focení, Pepovi, za odmoderování a všem za účast a skvělou společnost, a doufám, že jsme se takhle nesešli na posledy.
UFF! :-D

P.S. Fotky z besedy jsou na Facebooku u Edith a až budou i z našeho živelného focení, plácnu je sem nebo na FB.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 P. D. P. D. | 12. června 2012 v 12:20 | Reagovat

na fotky jsem taky moc zvědavá, večer to byl zajímavý, podařilo se mi zdrhnout, než mě poznalo moc lidí - a už se těším, až se bude něco podobného konat k druhému dílu. :-)

2 nel-ly nel-ly | Web | 12. června 2012 v 12:39 | Reagovat

jojo, ty fotky mě zajímají čím dál víc... každopádně mě pobavilo to o Temnářce - "poměrně barevně výrazní" :D roztomilý
a k cedulkám bych se taky přikláněla! protože až druhý den mi došlo, že si nechávám do bloku zapisovat blog, který už dlouho znám a vůbec... jsou v tom zmatky :)
jo, u druého dílu, který by po tomhle konci měl přijít vážně brzy! :-D

3 Colleen Colleen | Web | 12. června 2012 v 12:44 | Reagovat

[1]: Mě u spousty z vás mrzelo, že jsem si s váma nestihla ani pořádně popovídat :-( U tebe zvlášť. Chaos,no...

[2]: Já byla řádně vykulená, protože se mi přišlo, že neznám vůbec nikoho. Nakonec jsem úspěšně zjistila, že je znám všechny,jen jsou maskovaní :-D
Brzy... tak, do roka snad :-P

4 P. D. P. D. | 12. června 2012 v 13:03 | Reagovat

já zase byla ráda, že si díky vlaku udržím aspoň část anonymity... to víš, tyhle akce, to je na mě mor... :-D víš, jaká to byla výjimečná událost, že jsem vůbec dorazila? mě někam dostat, to je umění :-D

5 Abigail Abigail | Web | 12. června 2012 v 17:17 | Reagovat

Já nevěděla jesttli ten kaktůsek vybalit nebo ne, aby se mu nic nestalo :D

6 Yanny.)) Yanny.)) | Web | 12. června 2012 v 18:49 | Reagovat

Možná jsem divná, ale mě tyhle veřejné akce vůbec nevadí. Naopak. Užívám si je.
Myslím, že kdyby to byla akce moje, hrozně bych se na tu těšila.. (což jsem se samozřejmě těšila i tak, ale jinak samozřejmě :D)
Jsem možná trochu větší extrovert, i když se to nezdá. Ze začátku jsem vždycky trochu nesvá, ale jakmile se to rozjede, tak jsem fakt ráda středem pozornosti.. ale dost o mě, proboha! :D
Jsem za ten večer opravdu moc ráda. Poznala jsem tak spoustu skvělých lidí a s tebou jsem si mohla konečně dát panáka... :)
Stejně jako tebe, i mě překvapilo, že Termnářka je ve skutečnosti hrozně tichá  bytost... člověk by to neřekl. :)
A ty jsi správně "šáhlá" :D neber to osobně. :D Ale vážně jsem se bavila :)))
Jo a ještě něco, chtěla jsi blogy na mé společnice, takže: Barči - http://bajunky.blog.cz/ a Terky - http://tessis-life.blogspot.cz/. Ale mám takové tušení, už jdu s dřívím do lesa, ale což.. :)

7 Yanny.)) Yanny.)) | Web | 12. června 2012 v 18:51 | Reagovat

* a omlouvám se za překlepy a chyby, vždycky si řeknu, že to prostě zveřejním a nepřečtu si to znovu a stejně to pak udělám a zděsím se.. :D

8 Skye Skye | Web | 12. června 2012 v 19:10 | Reagovat

jo jo, byl to moc povedený den! :) jsem ráda, že jsem všechny Terky poznala takhle, při takové "akční" příležitosti, to je hnedka uvolněnější atmosféra ;)
a taky doufám, že si něco podobného zopakujeme ;)

9 Colleen Colleen | Web | 12. června 2012 v 22:56 | Reagovat

[4]: Já si tvé přítomnosti taky náležitě cením :-D

[5]: Přežil to a starám se o něj jako o vlastní :D

[6]: Šáhlá, to já jsem :-D Mezi lidmi, se kterými se cítím dobře :-) Ale jinak jsem celkem introvert.
I když se furt vymlouvám, někdy to určitě zopáknem 8-)

[8]: Určitě :-)

10 Barunie Barunie | Web | 15. června 2012 v 16:48 | Reagovat

Ano, čtu to s několikadenním zpožděním, ale musím říct, že se ten křest hodně povedl. :)
Jsem ráda, že jsem si mohla pokecat s podobnými lidmi, utratit všechny peníze za vzácné Gjorky a užít si skvělý večer. :)
A mimochodem - teď mě jen čeká vtrhnutí na stránky Gjorků, takže jsem zvědavá, sestře se to strašně líbilo. :)

11 Colleen Colleen | Web | 16. června 2012 v 12:36 | Reagovat

[10]: Povedl, povedl :-) J8 vás taky moc ráda poznala, jen mě štve, že na ty vaše čajové dýchánky se pořád nějak nemůžu dostat :-( Ale ono to snad někdy vyjde.
Ségra už má přečteno? Tak to je super, tobě se snad taky budou líbit :-)

12 Ells Ells | Web | 1. července 2012 v 12:24 | Reagovat

Tak teď jsi mě potěšila, že to není tvým psaním, ale počítačem. Kniha se mi jinak opravdu líbila. ;-)

13 Colleen Colleen | Web | 1. července 2012 v 21:30 | Reagovat

[12]: Děkuju, to jsem ráda :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama