Gjorkové 2, začátek šesté kapitoly

3. února 2013 v 23:29 |  Gjorkové 2
První článek v roce 2013. Je to trochu ostuda, ale škola je škola, s tím toho teď moc nenadělám...
Během nudných přednášek ale datluji, co to jde a abyste mi to věřili, přináším ochutnávku z druhého dílu.
Komentáře vítány :-)


Někdo s ní třásl. S leknutím se probudila a zamžourala na černý stín stojící nad její postelí.
"Sbalte si věci - odcházíme."
Že to není paní Davisová, poznala už jen podle toho, jak s ní dotyčný zatřepal, - Jackova maminka byla se svými budíčky o mnoho jemnější. Jeho by tu ovšem nečekala.
"Pane... ?"
"Cooperová, necivte a hněte zadkem," zavrčel Cassius Ater netrpělivě. "Nagathan zavírá brány. Musíte zmizet."
"Ale já nikam nechci!" Nefas se konečně posadila a instinktivně se od profesora odsunula co nejdál. "Proč mám někam jít? Mám povolení a pan Goodworth řekl, že tady můžu přes prázdniny zůstat."
"Vaše povolení pozbylo platnosti před nějakými třiceti minutami," odfrkl si. "Jestli se chcete dožít rána, zvedněte se, oblečte a co nejrychleji si zabalte svoje věci."
Poslechla, nevypadal žertovně naladěn. Obracela zásuvky, vršila oblečení ze skříně a pak všechno bez ladu a skladu házela do kufru. Za zády slyšela Aterovo přešlapování a v hrudi cítila vzrůstající paniku.
"Můžu se zeptat, co se stalo?" zeptala se roztřeseným hlasem, zatímco z hromady oblečení lovila něco na sebe. "Proč to povolení už neplatí? A kde je pan radní?"
"Pan radní už není panem radním, čímž se z veškerých dokumentů s jeho podpisem staly pouhé cáry pergamenů."
"Ale..."
"Bez ale," odsekl a vytáhl jí z kufru černé kalhoty. "Vemte si tohle. Barvu košile schováte pod hábitem - hlavně sebou hoďte." Profesor zavazadlo zaklapnul, vytáhl wirgamu, a než se Nefas stihla obléct, zmenšil ho do velikosti krabičky od sirek a strčil do kapsy. V tu chvíli byla skutečně ráda, že její hadí kamarádka tentokrát uvnitř není. Podívala se na stolek, kde stála miska s dosud spící Selií, než ale stihla udělat krok a hádečka z příbytku vytáhnout, nad hlavou se jí rozječela siréna. Ztuhla na místě a vyděšeně se podívala na Atera.
"Co je to?!"
"Znamení, že už jsme měli být pryč," odpověděl. Chytil ji za paži, dvěma rychlými kroky byl na prahu a vystrčil Nefas z pokoje.
"Počkejte!" vyhrkla do řvoucí sirény a snažila se mu vytrhnout. "Selie! Musím jí vzít s sebou!"
"Na to zapomeňte."
Držel ji pevně, neměla šanci se mu vyvléknout. Se slzami na krajíčku se nechala doslova dotáhnout ke schodům, a když se ještě jednou otočila, zahlédla škvírou v protějších dveřích rozespalého Jacka. Zavolala na něj, jenže než se rozkoukal, byli už téměř dole.
"Nef!" Rozeběhl se za nimi a zmateně zíral ke dveřím do chodby. "Tati, co se děje?!"
Ohlédla se a za sebou opravdu viděla stát pana Davise. Na sobě měl dlouhý černý hábit, v ruce držel hůlku a očividně se právě vrátil zvenku. Aniž by na svého syna zareagoval, podržel Aterovi dveře a nechal ho i s Nefas projít.
"Výpust do centra, jižní brána a celá strana napravo od náměstí už je obsazená - budete to muset obejít. Marcus ponechal cestu do Maureeky volnou, pokud nebude problém na jejich straně, mělo by se tamtudy dát projít."
Profesor vzal informaci na vědomí téměř nezřetelným kývnutím a Nefas se obrátila zpátky na Jacka. Chtěla se s ním alespoň rozloučit, v místnosti už ho ale nezahlédla. Pravděpodobně by to stejně nestihla, protože ji Ater vytáhl vstupními dveřmi, ještě než se k něčemu stačila nadechnout. Jakmile vykročila ven, houkání poplachu okamžitě přidalo na síle.
Zatímco i s panem Davisem za zády procházeli cestičkou k brance, Nefas kolem sebe bez dechu těkala očima a snažila se zjistit zdroj toho rámusu. Zdálo se, že to vychází odevšud. Kromě toho byl odněkud z dálky slyšet i křik a podivné rány, až příliš připomínající boj.
Vyšli na ulici. Pohled vzhůru přes střechy domů její tušení potvrdil - někde tam vepředu je zle. Za sebou slyšela hlas pana Davise, ale nedokázala od černého dýmu, stoupajícího ke stropu bariéry, odtrhnout pohled. Po páteři jí přejel mráz - jestli se Nagathan neprodyšně uzavřel, z ochranné bariéry se stalo skleněné vězení. Pokud se ohně rozšíří a budou dýmat dostatečně dlouho, tak se tady všichni udusí. Teprve teď si doopravdy připadala jako v obráceném akváriu.
"Cooperová, hněte se." Profesor do ní drcnul a Nefas byla nucena rozhýbat strachem ztuhlé končetiny, aby s ním udržela krok. Ohlédla se po panu Davisovi, jenže ten už spěchal kamsi na druhou stranu, než měli namířeno oni.
Mlčky prošli liduprázdnou ulicí a na prvním rohu Ater zahnul doprava. Nefas si i přes hlavu plnou otázek všimla, že přestože venku není ani noha, téměř ve všech oknech se svítí. Na tom vlastně nebylo nic divného - ten poplach by vzbudil i mrtvého. Celá vesnice byla očividně na nohou, pořád ale ještě nevěděla, co se vlastně stalo. Napadl je snad někdo? Praya?
Určitě. Proč by se jinak Nagathan uzavřel, když ne na obranu...
Jejím teoriím nahrávaly i zvuky přicházející odkudsi zepředu. Navíc sílící zvuky. Díky vlastnímu zamyšlení si to uvědomila možná později, než měla, ale skutečně - ten křik a rány, které ji tak děsily, byly stále blíž.
Zarazila se na místě a vytřeštěně se rozhlížela. "Kam to jdeme...," vydechla navzdory sevřenému hrdlu. "Cesta do Maureeky je na druhé straně."
"Vynikající postřeh, slečno," otočil se na ni profesor. "A teď, když jsme si ujasnili polohu Maureecké výpusti, mohla byste si na hlavu nasadit kapucu a následovat mě?"
Ater urazil několik dalších metrů, ale Nefas se ani nepohnula. Na to se až příliš zabývala otázkou, proč pro ni poslali právě jeho. Jestli vesnici napadla Praya, proč by měl být někdo od nich zrovna ten, kdo ji odtud vyvede?
"Nikam nepůjdu, dokud mi neřeknete, proč nejdeme tam, kam nás poslal pan Davis!"
Profesor se opět zastavil. Z jeho výrazu bylo poznat, že to, co právě řekla, výrazně překročilo hranici běžné drzosti. Udělal tři rychlé kroky, chytil ji za rameno a přirazil zády k dřevěnému plotu. "Nespokojena se svým doprovodem?" nebezpečně jí sykl do ucha.
Zalapala po dechu. Takový výpad nečekala. Dívala se mu do černých očí a musela si přiznat, že z něj má strach.
Najednou za jeho zády někdo proběhl. Otočila se, ale viděla už jen dvě mizející osoby v černých pláštích. Vteřinu na to ji Ater pustil.
"Tak, to bychom měli," utrousil, "a teď si laskavě přikryjte tu hlavu, než potkáme někoho dalšího."
Nefas si natáhla kapucu a vyčkávavě na profesora hleděla. "Promiňte, ale pořád jste mi neodpověděl."
"Bariéra vás zařadila do Prayy, tak zkuste alespoň chvíli používat mozek a dokažte mi, že tam skutečně patříte."
"Nepatřím."
"Jak myslíte. Zamyslet byste ale mohla, že? ušklíbl se. "Pan Davis nás tam poslal, protože je typický obyvatel Nagathanu. Jsou vychováváni jako bojovníci, ale málokdy u toho přemýšlejí. Vžijte se do kůže protivníka a řeknete mi, co byste udělala na jejich místě."
Nefas nešťastně zakňučela. Tohle nebyla vhodná chvíle na pokládání podobných otázek.
To mě zkouší nebo co? Učitel za každých okolností...
"Cooperová, z téhle vesnice vedou čtyři cesty. Dvě Nagathan zavřel a před třetí se bojuje - co udělá každý, kdo se odsud bude chtít dostat?"
"Půjde tou čtvrtou."
"Výtečně. A co byste udělala na místě protivníka?" zeptal se s úsměvem. V tu chvíli to Nefas došlo. Všichni jsou soustředěni na jednom místě, u východu do Maureeky je klid. Až moc veliký klid.
"Oni čekají na druhé straně, že? Obsadili Maureeku..."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Dragilia Dragilia | Web | 4. února 2013 v 11:18 | Reagovat

Hm... Vypadá to zajímavě. Už se nemůžu dočkat, až druhý díl vyjde i knižně a já si ho budu moci přečíst. Celý. :-)

2 Storycollector Storycollector | Web | 8. února 2013 v 15:22 | Reagovat

Hej, nová várka Gjorků i s mou oblíbenou postavou Cassiem Aterem. :-D

3 laurdes laurdes | E-mail | Web | 10. února 2013 v 15:03 | Reagovat

Přečteno a musím říct, že os třídu výš než jednička. Já vím, že už jsem otravná s tím, jak jsem si Gjorky pořád spojovala s HP, ale během čtení téhle kapitoly mi to nenapadlo ani jednou, takže palec nahoru! Dvojku si určitě koupím :)

4 Colleen Colleen | Web | 10. února 2013 v 22:45 | Reagovat

[1]: Děkuju :-) Já už se nemůžu dočkat konce školy, kdy budu moct v klidu psát :D

[2]: Nj, zlatíčko naše. Mohla bych vyhlásit anketu a nejoblíbenějšího hrdinu a tutově by to vyhrál :-D :-D Nechápu, co na tom prevítovi všichni vidí :-D

[3]: To jsem strašně ráda. Kdybys věděla, jak moc se snažím... :-D

5 P. D. P. D. | Web | 11. února 2013 v 17:35 | Reagovat

jééé, gjorkové se vrátili! i nad internetem zvítězí! :-)

6 Popcorn Popcorn | Web | 27. března 2013 v 18:57 | Reagovat

Ahoj, s kamoškami sme založili poviedkový blog, kde budú poviedky všeho druhu a hľadáme autorov(poprípade adminov), ktorí by chceli zverejniť svoje diela. Ak máš záujem, pozri blog a prepáč za reklamu :)

7 P. D. P. D. | Web | 14. dubna 2013 v 19:29 | Reagovat

mám absťák :(

8 Richie Richie | 3. července 2013 v 9:34 | Reagovat

Já taky :-( Třeba se dočkáme o Vánocích :-)

9 P. D. P. D. | 2. září 2013 v 22:17 | Reagovat

vánoce se blíží....

10 Richie Richie | 15. listopadu 2013 v 14:46 | Reagovat

... a novinka žádná :-( kdoví, jestli se dočkáme někdy :-P

11 P. D. P. D. | Web | 24. listopadu 2013 v 22:26 | Reagovat

já už přidala kapitolku pádu, jsi na řadě s knihou :-D

12 colleenuw colleenuw | Web | 25. listopadu 2013 v 23:46 | Reagovat

Já vím, já vím... :-( Mám za sebou lehce hektické období, ale už se to snad pomalu rovná :-) Aktualizace tady na blogu sice v dohledné době nečekejte, ale začínám pomalu psát, tak se doufám někam pohneme.

[11]: P.D. Tos nemyslela vážně, viď že ne? :-D :-D :-D

13 P. D. P. D. | Web | 26. listopadu 2013 v 14:15 | Reagovat

proč by ne? s rychlostí mého psaní by to neměl být problém... :-D

ale teď vážně- jsem ráda, jestli se to konečně začalo rovnat a budeš mít konečně klidněji :) zasloužíš si to jako málokdo.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama